Fejeton

Mlčící fejeton

Mlčeli, přestože bylo co říct.

Někdy lidé mlčí, protože nedokáží promluvit. K tichu je vede pocit studu a marnosti. Lidé někdy rezignují na slova, aby si nepřipadali hloupí.

Je tedy mozek rychlejší? Nechá nás promluvit a teprve s ozvěnou slov, s tím zvukem pochopíme, co jsme řekli?

Copak vám se nestává, že něco řeknete a pak si nadáváte? Že já jsem nemlčel! Co jsem si to proboha nadrobil.

Tak co je v tom mozku tak zafixováno, že vyslovíme myšlenku a poté teprve zjišťujeme její dosah?

A tady je velký prostor pro politiky a novináře.

Politik mlčet nemůže a nezbývá mu než mluvit páté přes deváté nebo se rozmýšlet a kontrolovat každé vyslovené písmeno. Naopak novinář dostane čas, aby rozpitval vyřčenou myšlenku (pokud o myšlenku vůbec jde) a našel na ní vady.

Koneckonců novináři jsou novináři. Jen prostě občas rozhodují o nás bez nás, sesazují lidi z postů a dosazují jim oblíbené.

Když ale začne jeden politik shazovat druhého, dočkáme se zajímavých peripetií. Oba neříkají úplnou pravdu. To ani nejde. Musejí mluvit tak, aby zůstali u moci. A na vlně (ne)popularity shodit toho druhého. Takže se vytáhne fašizmus, nacionalizmus, xenofobie, rasizmus a tím se druhý protivník ničí.

Platí totiž, že není strašné být rasistou. To se dá vcelku dobře zakamuflovat. Nejhorší je – být označen, mít nálepku rasisty.

Ze svých názorů se úhybnými manévry dokážeme nějak dostat. Jako hokejista v rohu mantinelu, obklopený přesilou protihráčů. Prostě ten puk někomu přihraje…a najednou o něj není zájem.

Ale z pověsti se nedá dostat.

A tak Ortel nevystoupí po Čechovi na Říp, Sládek nedostane prostor v novinách, Hamáček neřekne, že žádné sirotky nechce a Benešová sice řekne cokoliv, ale zase jí nikdo nebude poslouchat.

A tak nezbývá než mlčící většina, která neví, co vlastně doopravdy probíhá, jak se vlastně uchopená moc plíživě stáčí do kapes oligarchů a jak vnímat fakt, že mlčet nic neřeší, ale mluvit je ještě horší. Je tedy co říct, ale není zájem.

A fejeton? Ten mlčí při současné „svobodě“ slova takto ……………………………………………………..!

 

Fejeton
aneb
staňme se konečně součástí nějaké velmoci

Tak nám nezabili prezidenta. Není to třeba. Česká republika se už nemá kam rozpadnout.
Ale může se někam připojit.
Náš státotvorný (ne vždy z hlediska vlasti) prezident už nesedí v křesle, nepokyvuje hlavou, ani nevesluje na druhý břeh. Má důležitější starosti. Evropská unie je jeho myšlenkám malá a české území velice lukrativní.
Byl zvolen přímo a teď má najít nepřímou hranici. Skutečnou – nikoliv filozofickou! On, velký osvícenec ústavní a vesmírné vědy. Ale žádná výzva ani lidský obor mu nejsou cizí.
Ano, světe div se, máme být součástí Číny nebo Ruska, ale nebudeme mít společnou ani jednu hranici. Nejsme ostrov. Nemáme moře. Neomývá nás žádný stále se zvětšující oceán. Vymlouvat se na vzdálenou kolonii nemůžeme. Přesto můžeme být propojeni na tisíce kilometrů hedvábnou stezkou nebo bratrskou pomocí.
Navíc budeme posílat delegace. Už jsme začali. Za peníze daňových poplatníků. Brusel se stěhuje na půl roku do Štrasburku. My budeme celý rok v Moskvě nebo Pekingu. Už jsme začali vyvážet podnikatelskou elitu. Lítají si s prezidentem a navazují obchodní vztahy. Jsou velice schopní.
Jistý podnikatel v letectví prodal Slavii (nalítli mu). Číňané zuřivě investují do české ekonomiky. Byli tak horliví, že je zavřeli. V tom jsme na tom s podnikateli a politiky stejně. Buď je máme zavřené, nebo si spravedlnost koupili. Jde koupit i spravedlnost v Číně?
Ano, to byl hlavní problém a podstata návštěvy prezidenta v Číně a Rusku. Z Ruska se vrátil rozjařený. Vodky vydrží hodně a novináři jsou póvl, co mu ji nepřeje. V Číně stále někam spěchal, až dorazil jinam. Ale počkali na něj, nakonec je na fotce díky svému marketingu v popředí.
Takže nezbývá než uzavřít s Čínou bilaterální dohodu, které tady říkáme jednostranná. Číňané si budou dělat, co chtějí a my jim v tom nebudeme bránit. Nesmíme vyvěšovat vlajky ani trenýrky a nechají nám současného prezidenta. Nebude zastřelen, korupce je na nevyšších místech v Číně dovolená.
Teprve po podepsání anexe České republiky si tak anarchisté a možná i vlastenci, Tibeťané a oklamaní Rusové uvědomí, že teď už by stálo za to něco s tím prezidentem udělat. Hlavně žádná střelba. On se nakonec odstřelí sám. Ale kde bude pochován? Bude si ho střídat Moskva s Pekingem? Jen aby mu pak naše země nebyla dobrá a … lehká.

WhatsApp chat